Jde to, nějak. Nepsala jsem dlouho, ale nestálo to za zmínku. Spousta věcí se samozřejmě změnila, ale ne že by se mi o nich nějak extra chtělo psát. Momentálně nevím, jestli tady přes léto zůstanu, jestli tady chci zůstat a podobně. Poslední tři týdny jsou poměrně psychicky náročné. A jestě chvíli to asi potrvá.
Takže jestli to čtete, tak pojďte pak na skype a brnkeněte mi, to mi udělá velkou radost! :-)
Všichni studenti tady odjeli na Spring Break, já jsem dostala práci v knihovně, a tak teď pár dní v týdnu budu pracovat. Mám celý byt pro čtyři holky pro sebe, ale problém je v tom, že jsem tu celý týden jenom a jenom a jenom sama.
V knihovně mi pod rukou denně projdou tisíce knih. Zjistila jsem, že bych nejradši u všech zjišťovala, co to je a o čem to je. No uvidíme, jak dlouho mi to vydrží.
Jinak se stále dějí neuvěřitelné věci, jako ostatně vždycky. Žádný div.
S koncem února přišlo jaro a všechno už tu kvete, vypadá fotogenicky a slečny už zase nosí ty velice krátké šortky. Ne že by mě to nějak bralo, ale je to dobrý indikátor toho, že už nastává ...no, počasí, kdy asi nebude sněžit, hahahaha. :-)
