Včera nám skončily dvoudenní prázdniny, které tady mají originální název fall break - podzimní volno. Uteklo to jak jinak než rychle a já se dneska opět ocitla ve škole. Víkend jsem strávila na venkově u Nolana, kamaráda Honzy, naštěstí daleko od svého mrazáku, kde už zase trůní několikero druhů překvapivě chutných zmrzlin.
O víkendu jsem se prvně setkala s asi největší domácí televizí v mém životě. Skoro se nevešla Nolanovi do nového obýváku v Plains tak, aby se na ni dalo koukat. Celý den jsme pak rozmotávali a smotávali v domě dráty, abychom usadili i bedny, které ve spojení s obrovskou televizí vytváří geniální prostředí domácího kina. Trochu se divím, jak je možné, že Nolan usnul v půlce filmu, protože to bylo opravdu hodně nahlas a televize vydávala taky hodně světla.
A zmrzlinu jsem o víkendu měla jenom jednou.
Včera jsme (už zpátky v Lubbocku) s Plóďou a Nolanem ku večeru pocítili hlad a Nolan nás vzal do japonské restaurace OHana. Asi by mě nikdy nenapadlo otevřít zrovna ty dveře, které Nolan otevřel, ale uvnitř se skrývala hezká restaurace, narozdíl od toho, jak to vypadalo zvenčí - barák - krabice, do které nebylo vidět.
Seděli jsme u stolu, kde přímo před námi kuchař připravoval na velkém plátu jídlo. Už jsem v takové jedné restauraci byla, ale zážitek to byl stejně ohromný. Kuchaři jsou to dobří, rychlí a se smyslem pro humor. Jídlo lítá porůznu sem a tam (třeba let takového čerstvého vejce je obzvláště poutavý) a když jsem byla v takové restauraci minule poprvé, skoro jsem nemohla jíst, jak moc jsem se smála. A to nemluvím o tom, že je to prudce jedlé. Celé je to jedno velké představení a člověk odchází s více než dobrou náladou, přecpaný a s balíčkem nedojezeného jídla.
Ještě jedna věc, co se mi na tom moc líbí - kuchař udělal na plotně z koleček syrové cibule "sopku" (posadil kolečka na sebe), nalil do ní alkohol a zapálil. Parádní podívaná. Až jsme horečnatě přemýšleli, jestli známe nějakou takovou restauraci u nás v Praze a nic moc nás nenapadlo.
Poté, co nám minulý týden kontrolovali na kampusu pokoje, jestli v nich náhodou nepřechováváme alkohol, jsem si nakoupila zase zásobu piva. Tentokráte pivo s názvem Blue Moon s dýňovou příchutí. Zkusit se má všechno.
Žádné komentáře:
Okomentovat