Šupky dupky, to nám to letí

Jsem čestvě ostřihaná, záhadně mám momentálně ve vlastnictví čtyři mobily, příští týden mám písemky ze všech předmětů, dneska si nechám obarvit hlavu a třeba se nám také podaří konečně si koupit kostým na Halloween.

 

Včera mě kamarádi učili hrát racketball. Je to něco na způsob squashe, ale možná o něco jednodušší, míček se krásně odráží a lítá všude. Když se podaří míčkem trefit druhého člověka, pořádně to zabolí. Což samozřejmě není cílem hry, ale stává se to relativně často. Otázka je taky ta, jestli se trefím do míčku. To je základ úspěchu, ale ne vždy se to dařilo.

Když kamarád Martin hledal na internetu pravidla, jak správně hrát racketball, pobavili jsme se hned u první věty. Ta zněla: "The 2007 USAR Official Rules of Racquetball are copyrighted. All rights reserved."

Jsme zkrátka v Americe. :-)

 

Jako malou třešničku na dortu přidávám, že třeba dneska mi spadla brada, když jsem viděla fotku psa mojí mentorky (buddice), že lakuje svému velkému pudlovi drápy na růžovo. Měl i růžovou mašli na hlavě a kdo ví co všechno na uších, ale ty drápy mě jaksi dojaly.

 

Venku máme stále krásné počasí. Dnes jsem našla cestou ze školy pár stromů, které pomalu žloutnou a opadávají. Už je chladněji, na kalhoty a mikinu po ránu, odpoledne na triko. Ale nedaleko od mých dveří kvete pár keřů, které naprosto ohromně voní. Mám nepřekonatelnou touhu uloupnout kus keře a začít si ho pěstovat.

 

Ve škole nás zase zatížili kupou učení, jako by toho nebylo málo, a zítra mám pro změnu písemku. :-) 
Jinak jde tady život pomalu a rychle. Každý den se děje hrozně moc věcí a někdy mám pocit, že neuběhl týden, ale celý měsíc kvůli tomu, kolik se toho událo.